V sobotu 2. 12. nebude přístupná prohlídková trasa Historické salonky (přístupné budou pouze Historické sály vyjma sálu Rubensova)
Toggle Bar

Hrobka Kouniců, hřbitov

Jako hřbitov sloužilo zpočátku ve Slavkově prostranství kostela sv. Jakuba Většího. V okamžiku, kdy se již nedostávalo místa a kostel sám byl značně sešlý, nechalo město zbudovat na předměstí Špitálka kolem kostelíku sv. Jana Křtitele nové pohřebiště, na kterém se začalo pochovávat již v roce 1659. Hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele stojí pravděpodobně na místě špitálu, postaveného ve 13. století německými rytíři.

Za husitských válek špitál zanikl, v 15. století byl obnoven rytířem Janem Zeleným ze Šanova, který upravoval rovněž kostelík. V 16. století měli v kostele svoji modlitebnu Čeští bratři. Zpustlý špitál obnovil Dominik Ondřej Kounic roku 1676, současnou podobu dala kostelíku přestavba z roku 1743. Vnitřní oltář je dílem neznámého barokního malíře a představuje patrona kostela sv. Jana Křtitele. Nad obrazem je hraběcí korunka aliančního znaku Kounic-Rietbergrů. Obě boční kaple byly obnoveny v roce 1882. V levé je oltář Panny Marie, v pravé kříž s obrazem Ukřižovaného.

Vstupní brána hřbitova je jedním z mála dochovaných klasicistních portálů. Litinový kříž po její straně je prací blanenských salmovských železáren a pochází z roku 1855.

Do vnější stěny sakristie hřbitovní kaple jsou druhotně zazděné dvě pískovcové náhrobní desky pocházející ještě z původního hřbitova u farního chrámu. První z nich připomíná paní Annu, manželku slavkovského úředníka pana Gabriela Litenského z Kelče, přívržence náboženské sekty tzv. Bratří boleslavských, která zemřela 21. srpna 1616. Kolem její stylizované postavy je nápis "Dnes mně, zítra tobě." Druhý náhrobek postavil pro sebe a svoji manželku pan Matouš Rozstrkal. Jeho choť zemřela v pondělí po sv. Alžbětě roku 1615. Sám Rozstrkal zde pohřben nebyl, zřejmě musel po Bílé Hoře kvůli svému náboženskému přesvědčení opustit Slavkov.

Ze starších náhrobků vidíme naproti sakristii pomníček z roku 1827 s dnes již téměř nečitelným německým nápisem. Opodál je rodinná hrobka Frištenských, v níž odpočívají rodiče a sourozenci známého zápasníka Gustava Frištenského (1889 - 1957).